Vyhľadávanie v online časopise
Online časopis
Geneticky upravení lidé II. – bioetika – smíme si dovolit vše, co umíme?
Dátum: Rubrika: Trendy
Bioetika se zabývá morálními problémy života. Bioetika neočekává prostou reprodukci znalostí. Bioetika je filozofický zdroj otázek, na které si sami hledáme odpovědi. V této části projdou rozborem právní pohled na úpravy lidského genomu, předpokládaný další rozvoj genového inženýrství, aplikovaný výzkum v této oblasti z hlediska lékařského, právního, ekonomického a bioetického. A to jak z hlediska léčby vzácných chorob, výroby nových druhů moderních vakcín, přes prodloužení lidského života po kontroverzní témata typu genový a duševní doping.
V minulé části jsme se seznámili s vývojem genetických modifikací, David Vetter (1971-1984), tzv.
"bubble boy"
, prvními úspěchy jako Ashanthi DeSilva, 1986 i neúspěchy u dalších 5 pacientů z 20 (leukémie, porucha srážlivosti krve), s nenávistí veřejnosti ke genové terapii na počátku tisíciletí. Až objev Jennifer Anne Doudna ve vědeckém týmu s čechem Martinen Jínkem a Emmanuellem Charpentierem spolu s Krzyštofem Chylinským v roce 2012 metody CRISPR/Cas9, za kterou Jennifer a Emanuell dostaly 5. až 12. října 2020 Nobelovu cenu za chemii, nás posunuly do světa Genové terapie 3.0 a He JianKui 25. října 2018 do světa prvních 3 potvrzených, geneticky upravených dětí.He JianKui, byl zjevně hnán snahou dosáhnout vědeckého přelomu napodobit přírodu v pokusu uměle vytvořit neevropského homozygota skandinávského typu CCR5 D32, z důvodu odolnosti proti HIV-1. Jak reálně poškodil tyto děti nevíme, protože prostě zmizely z doslechu vědeckých kruhů a díky pandemii COVID-19 jsme na ně skoro zapomněli. Dětem mohly způsobit předčasné úmrtí, či zkrátit život, jsou náchylné k West Nile virus, mají komplikovaný průběh chřipky s nutností umělé plicní ventilace. V době těchto studií (cca 2000-2015) nikdo ještě neměl tušení o COVID-19, se kterým to možná taktéž souvisí. Gen CCR5, zároveň zvyšuje neuroplasticitu mozku, která způsobí, že se další jazyk můžeme naučit jako mateřský jazyk (i proto je to gen častý ve Skandinávii a zde nejčastěji vidíme to, že děti hovoří několika jazyky), ale zase prodloužená délka neuroplasticity nesou spolu rizika schizofrenie a dalších poruch.
He JianKui má další pokračovatele. Jedním z oficiálních je Denis Rebrikov z Ruska, který má na to i svolení úřadů - opět blokace viru CCR-5 HIV pozitivním matkám a k tomu řeší korekce genu Tmc1 vyvolávající poruchy sluchu (dědičnou hluchotu).
Manipulace s embryi - bioetický pohled
Obavy z manipulace s lidskými embryi jsou ve dvou rovinách.
První rovinou je odvození embryonálních kmenových buněk, které jsou v mnoha státech považovány za přijatelné. Zde jde o léčbu, editují se jen somatické buňky (tkáně, orgány), ve kterých se dědičná nemoc projevuje (lymfocyty, játra, oční sliznice) u "narozených" pacientů či "dospělé" kmenové buňky jako třeba hematopoetické buňky z kostní dřeně. V žádném případě pacient nepředává tuto modifikaci potomkům a pacient si tuto genetickou opravu či úpravu tzv. "bere s sebou do hrobu".
V druhé rovině jde o reprodukční klonování, které je právě z bezpečnostních důvodů většinou zakázáno. Tato editace je v zárodečné linii
(germline)
. Buď přímo editace zárodečných buněk, nebo v raných embryích. Jsou při tom modifikovány všechny buňky v organismu, modifikaci je možno předat potomkům (jsou ovlivněny i buňky rozmnožovací). Zde především vznikají bioetické problémy typu neterapeutického vylepšování.Právní úpravy lidského genomu ve světě a u nás
Ohledně zpřísnění nařízení o změně či editaci lidských genů najdeme mnoho výzev. Jsou zapotřebí mezinárodní směrnice, protože předpisy upravující genetické modifikace lidských embryí, jsou v jednotlivých státech různé. Na pomyslné ose máme nejpřísnější opatření v Mexiku a na druhé straně USA. Předpokládal by se opačný přístup, protože Mexiko je právě cílem klientů z USA jako destinace s levnější, finančně dostupnější péčí a tolerantnějším přístupem k nestandardním požadavkům, kde shovívavost je dána především výší finančního konta.
Mexiko zakázalo editaci genomu pro reprodukční účely v roce 2014 a v roce 2019 v reakci na čínskou aféru vyzvalo k jejich zpřísnění
1)
a úplnému zákazu editace lidského genomu. Oficiálně s ohledem na přísně katolickou společnost, ale především z důvodu rizika reprodukční turistiky z USA.Švýcarsko má v ústavě zákaz genetických modifikací lidského genomu.
Argentina zakazuje reprodukční klonování, ale výzkumné aplikace editace lidského genomu nejsou jasně regulovány.
Německo má přísné zákony o použití embryí v asistované reprodukci. Omezuje také výzkum na lidských embryích a jeho porušení se považuje za trestný čin.
Ve Velké Británii může úřad pro lidské oplodnění a embryologii (HFEA) povolit úpravy lidského genomu pro výzkum, ale tato praxe je na klinikách zakázána. Britská Nuffieldská rada pro bioetiku projednává etické a sociální dimenze CRISPR.
Japonsko jako
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.
Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.
Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).
Bezplatný odpovedný servis pre predplatiteľov
Vaše otázky môžete zadať na www.otazkyodpovede.sk.
